Červen 2008

Najdeš chybu, ale najednou zvoní.

17. června 2008 v 18:14 | Kestler
Mám zahlcovat blog dalším z mnoha článků, že se omlouvám a nestíhám? Ne. Stíhám totiž úplně v klídku. Vemte si třeba, že zítra v jedenáct odjíždím a už mám věci položené u kufru. Navíc jsem na zítřek pozvaná na večeři (palačinky =) Ve škole pohoda, jenom doufám, že mě zítra nepřepadne nostalgie, protože by to bylo na houby. Ale asi se mi po ostatních stýskat bude.

Ani dospělý ani dítě

14. června 2008 v 21:35 | Kestler
Nejsem dospělá, ale už nejsem ani malé dítě. Proboha. Nemohu si pomoct. Už čtvrtý rok, když přijdu odpoledne domů, tak jsem minimálně do pěti sama. Mohla bych jít ven, ráno nejít do školy a utéct. Než by se na to přišlo, byla bych v Rakousku. Jenomže já jsem doma. Postarám se o sebe a o psa. Vždy bylo vše v pořádku. A v té době jsem se naučila o sebe postarat. Vytvořit si životní rytmus, rozvrhnout si čas, abych všechno stihla.

Pár zpráv

11. června 2008 v 12:38 | Kestler
Opět číslovaně.
  1. V pondělí jsem měla bezvadnou pohodu.
  2. Na V. jsou strašně otravní holubi.
  3. Jablečné kapsy už nejsou co bývaly.
  4. Zubařka byla nepříjemná.
  5. Včera jsem byla s tati a Cho na menším výletě.
  6. Není nejlepší nápad brát si kraťasy do lesa a křoví.
  7. V kraťasech není horko.

Úplněk

10. června 2008 v 20:59 | Kestler |  Čas
Každý večer pozoruji měsíc. Každý večer obdivuji z postele jeho záři. Oknem ke mně proudí chladný večerní vzduch. Zvenku se ozývá poslední ptačí přání dobré noci. A měsíc svítí. Jeho záře mě uklidňuje. Příšery za světla nechodí. Přemýšlím o vesmírných dálkách. Obdivuju jeho kulatost. Každý den bude teď úplněk. Ano, mám úplněk každý večer. Kulatý jako fotbalový míč. Sama pro sebe.

Já si lítám

9. června 2008 v 20:24 | Kestler |  Rukou amatéra
Z planety na planetu. Z galaxie pryč a zase zpět. Ke Slunci blíž, jen ohřát se víc. Od Slunce dál, kam až se dá. Pozor ať nezmrzneš. Sem a tam a tam a sem. Zastavím se, prohlédnu si, naleznu směrovku a uháním dál. Na druhý "konec" vesmíru. Zastavím… Dokola, dokola, dokola. Ale slunce už zašlo. Už se zase smíme ptát proč? Protože hledám.

Co tak dělám

8. června 2008 v 19:33 | Kestler |  Čas
Ha, tak jsem právě zabila odpoledne. Jediné co mě těší je, že jsem nebyla sama. Švígra v tom byla se mnou. Teda, ona na tom byla hůř. Po nějaké době jsme konečně sladily naše plné diáře a domluvily se na vyfocení mých korálkových věcí. Začaly jsme kolem druhé a v šest skončily. Samozřejmě, že jsme měly svačinovou pauzu. A svačina stála za to. Puding se šlehačkou a první jahodovou sklizní. Mňam.

All sky girls wish you a nice flight

6. června 2008 v 16:27 | Kestler |  Rukou amatéra
Když je tma a prší. Když vše jde od desíti k pěti. Když už se jen snažíš přežít, vyjde najednou zpoza mraků slunce. Krajinu zalije zlatavá záře. Jsi šťastný, už se neptáš proč. Už víš. Už si zase žiješ ten svůj šťastný povrchní život, plný nezbytných zbytečností. Už se jenom usmíváš. Kam se podíváš, vše září. Celý svět se směje s tebou. "Comme le monde est beau!" zvoláš. Oči září. Zpoza kopce vyšlo slunce. Najednou zjistíš, že tam bylo celou dobu. A tys jej objevil. Třeba díky snu. Jenom díky jedné větě.

Proč?

5. června 2008 v 20:51 | Kestler |  Čas
Učím se, abych byla nejlepší. ________________________ Proč chci být nejlepší? Abych se dostala na školu, na kterou budu chtít. ______Proč se tam chci dostat? Abych byla nejlepší. _______________________________Proč chci být nejlepší? Abych měla dobrou práci. ____________________Proč chci mít dobrou práci? Abych měla dost peněz. ________________________Proč chci mít dost peněz? Abych mohla v klidu žít. _________________________Proč chci v klidu žít? Protože to chtějí všichni. __________________________Proč to chtějí všichni? Nevím._______________________________Když všichni skočí z okna, skočíš taky? Ne. _________________________________________________________Proč? Protože se nechci zabít. _______________________Proč se nechceš zabít? Protože chci žít. ________________________________________Proč chceš žít? Protože nechci, aby byli mí rodiče smutní, že už nejsem.___Proč by měli být smutní? Protože mě mají rádi. _________________________________Proč tě mají rádi? Protože jsem jejich. ____________________________________Proč jsi jejich? Protože jsem se jim narodila. ________________________Proč ses jim narodila? Protože mě chtěli. _______________________________________Proč tě chtěli? Protože chtěli děti. _____________________________________Proč chtěli děti? Protože všichni měli děti. _______________________Proč měli všichni děti? Protože chtěli. _____________________________________________Proč chtěli? Nevím. Ano nebo ne. Sled otázek. Jako vždy. Přemýšlím.

Být nejlepší

5. června 2008 v 20:32 | Kestler |  Čas
Chci být nejlepší. Nic víc ani nic míň. Jsem nejlepší. Ano, možná to zní namyšleně, ale jsem nejlepší. Tedy ze třídy. A zároveň nejhorší. Každý si totiž pod výrazem nejlepší představí něco úplně jiného. Já jsem nejlepší v té klasické představě. Samé jedničky, učitely oblíbená, pilná, ochotná, zdvořilá, milá…

Tvarohové chrupinky

4. června 2008 v 20:13 | Kestler |  Moje skromné vařeníčko
První recept do mé kuchařky. Bohužel jsem nepostíhala nějaké časy, ale snad se to vsákne =)

Bavím lidi

2. června 2008 v 19:37 | Kestler |  Čas
Bavím lidi. Ale ne tak jak si myslíte. Kdepak zavrhněte i svůj druhý nápad. Já jim vymyslím zábavu, nechám je, ať si z toho pod mým dohledem vymyslí něco trochu jiného, co je zabaví, a pak odejdu. Prostě se neumím bavit. Nevím proč, ale nejde to. Ne, že bych byla stydlivá. To vůbec. Dívám se jak se baví. Chci se bavit s nimi, mám na to i trochu větší nárok, já to vymyslela, ale nejde to. Dovolím si malý příklad. Vraceli jsme se autobusem z výletu, zastavili u benzinky a všichni jsme se poflakovali kolem autobusu a sborově se nudili. Tak, protože jsem nechodila do tanečních jsem se zeptala holek, jak se tančí polka, valčík… A ony mi to ukazovaly. A najednou začali hrát šlapáka. Jenom já ne. Nevím. Asi se neumím přidat, nebo vnutit? Mrzí mě to.