Ani dospělý ani dítě

14. června 2008 v 21:35 | Kestler
Nejsem dospělá, ale už nejsem ani malé dítě. Proboha. Nemohu si pomoct. Už čtvrtý rok, když přijdu odpoledne domů, tak jsem minimálně do pěti sama. Mohla bych jít ven, ráno nejít do školy a utéct. Než by se na to přišlo, byla bych v Rakousku. Jenomže já jsem doma. Postarám se o sebe a o psa. Vždy bylo vše v pořádku. A v té době jsem se naučila o sebe postarat. Vytvořit si životní rytmus, rozvrhnout si čas, abych všechno stihla.

Poslední dobou jsou pro mě víkendy dost stresující. Musím se přizpůsobovat ostatním. Jsem zvyklá být sama a najednou jsme čtyři. Dneska jsem však vybuchla. Vstávala jsem v deset. Do jedenácti jsem snídala. Pak přišla mamka, že mám do půl dvanácté se švígrou uklidit. Úklid normálně trvá hodina. Ségra se musela učit. Navrhla jsem, že můžeme uklidit po obědě. Ségrulka si přečte učení, mamka nás nepřijde stresovat, že už máme mít všechno dávno hotové, ať může dělat oběd. A víte co? Mamka řekla, že ne. Že jsme měly dřív vstávat. Jenomže my jsme hlídaly Cho zatímco se umývala. Tak jsem jí řekla, že když uklidíme za půl hodiny, tak podlaha v kuchyni, která nejde pořádně umýt ani normálně (kupovali ji bez nás a teď ji uklízíme my), čistá rozhodně nebude. No, a pak jsme se rafly. Dotklo se mě, že říkala, že si to nemám zvykat být drzá. Ale já jsem jenom klidným a věcným tónem vysvětlila, proč je podle mě lepší moje řešení.
Nechápu proč, když mám samé jedničky a za celých devět let jsem měla nejnudnější vysvědčení v dějinách, z čehož je zřejmé, že v hlavě to mám srovnané a dokážu si udělat časový plán, proč mě proboha nerespektují. Ok, chápu, že třeba chodit sama do lesa se psem, není to nejlepší, co může patnáctiletá dělat, ale vždyť tady jde o rozvržení práce. Vadí mi to. Mamka sama neuklízela, ale my to po svém udělat nemohly. D'arvit. Anebo minule, když jsem pekla koláčky. V deset, kdy jsem dala kynout těsto přišla a že na půl jedenácté chce volnou troubu na maso k obědu. S tím jsem nepočítala. Když má zkouškové, tak se málokdy dělá nějaký větší oběd, pokud ho pod taktovku nedostane taťka nebo já. Navrch když peču, tak peču pro radost z pečení, ne pro výsledek, na rozdíl od mamá, která to chce mít rychle z krku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama