Úplněk

10. června 2008 v 20:59 | Kestler |  Čas
Každý večer pozoruji měsíc. Každý večer obdivuji z postele jeho záři. Oknem ke mně proudí chladný večerní vzduch. Zvenku se ozývá poslední ptačí přání dobré noci. A měsíc svítí. Jeho záře mě uklidňuje. Příšery za světla nechodí. Přemýšlím o vesmírných dálkách. Obdivuju jeho kulatost. Každý den bude teď úplněk. Ano, mám úplněk každý večer. Kulatý jako fotbalový míč. Sama pro sebe.

Potom sklouznu pohledem doprava. Na skříni lehce svítí pozůstatek dětských let. Jako malá jsem za nocí obdivovala krásu světélkujících hvězd. Ve tmě jasně zářily jejich nakreslené obličeje. Teď vidím jen nejasné skvrny. Přesné a kulaté. Stejně jako ten úplněk. Moje oči se mnou již dlouho hrají podivnou hru. Ze srpku ustupujícího měsíce rozmazaná kulatá skvrna a z pěticípé hvězdy kolečko. Z obličeje kamarádky nejasný ovál, z písmenek patnáct centimetrů ode mě modré chuchvalce. Už ani nevím, jestli bych usnula, vidět vše kolem sebe ostře a jasně. Snad ano. Určitě bych si zvykla. Za pár let bych si ani nevzpomněla na těžké letní rozhodování zda do vody s mou osobní sklárnou či nikoli. Mít klid v duši a vědět, že mi je nějaký blázen nezacáká, ale nevidět a nepoznat obličej přítele nebo snad raději vystavit poukázku na tři tisíce nebezpečí a nemoci ponořit hlavu. Jedno však vím jistě. Ten úplněk by mi chyběl.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama