Červenec 2009

Milka, Geisha, Studentská pečeť, Margot

8. července 2009 v 20:14 | Kestler |  Čas
Čím začít? Jízdou v lijáku a myšlenkou na to, že na mou likvidaci by stačilo přeštípnout brzdy na kole? Nebo raději zeleným čajem, který jsem si koupila čistě ze zdravotních důvodů? Či snad raději svařeným vínem jehož chuť bych nazvala nedobrou a kyselou a které jsem také pila z důvodů jiných než společenských? Možná by ten správný začátek byla moje neznalost okolí a neschopnost poradit anglicky mluvícímu cizinci, kterému jsem ale perfektně rozuměla. A což takhle začít originálně myšlenkou, že existuje něco jako osa a svět má svou "kopii" a teď na té kopii sedí holka, která chce napsat, že ji děsí pomyšlení, že by mohla mít ve vesmíru dvojnici? Ne, ani jedno není to pravé. PINK SHOES.
Potkala jsem je ráno. Vytahovala jsem kolo, abych jela jako každé ráno na krátkou projížďku a ony byly na dvoře. Nervózně jsme prohodily pár vět a nakonec jsme dospěly k nápadu, že pojedeme odpoledne na kolech. Při návratu z projížďky jsem si uvědomila, že byly nemocné a pohyb by nebyl nejvhodnější. Pustila jsem to z hlavy. Před třetí přišly k nám nahoru. Vytrhané namalované obočí, výrazná řasenka a … snaha o to, o co se snažím já. Stejný život, když jsme spolu byly osm hodin denně, nikoho nepřekvapí. Ale po deseti měsíčním odloučení, kdy jsme si napsaly tři e-maily, to byl šok. Povídaly jsme si asi dvacet minut o zdravém životním stylu, o pití a cvičení, o Řecku a cestě na letiště, lehce jsme se dotkly nápadu jet společně k babičce. O škole ani slovo mimo naťuknutí školních výletů a hodin tělocviku. Potom odešla. Nikdy jsem nevěřila, že kořeny odolávají ohni tak lehce. Ale co teď? Léto v její společnosti? Lákavé, stále máme spoustu společného. Jenomže co pak? Zase deset měsíců v izolaci? Konec mi stačil jednou a repete? A další léto? Nevím, co s tím. Já nevím.

Svatba

7. července 2009 v 17:11 | Kestler |  Čas
Prohlížela jsem si teď složky, protože jsem potřebovala najít loňskou dohodu o vzdělání, abych podle ní vyplnila smlouvu na příští rok, a narazila jsem na složku svatba. Byl tam oddací list, lístečky na zasedací pořádek, účtenky za prstýnky, jednoduché pozvánky na svatbu ve dvou vyhotoveních - barevné modré a potom šedé kopie.Dozvěděla jsem se, kdo byli svědci a spoustu dalších věcí. Svatební album jsem viděla několikrát, ale toto bylo něco jiného. A výdaje za svatbu? Čtyři a půl tisíce, z toho dva tisíce byly prstýnky, 45 korun rytí a 333 korun se dalo za kytky.Cítím se nějak divně.