Autobusová úvaha

13. listopadu 2009 v 19:45 | Kestler |  Čas
Autobus si to šine noční tmou. Každý, kdo mě viděl v 17:01 by vám řekl, že ve dvou věcech měním skutečnost, tedy lidově řečeno lžu. Zaprvé není noc, a pokud budeme počítat veřejné osvětlení, není ani taková tma. Takže vlastně lžu ve třech věcech. Vidíte, jak moc může veřejný vzor ctnosti lhát? Tou třetí věcí je, že autobus stojí, ještě jsme nevyjeli z nádraží.

…dříve než vám klesnou víčka těsně před spaním, uvidíte Večerníčka, jak se uklání… strašlivý kocour Fous, Pištu Fištu rád by kous… nežli Brouček složí krovky aniž řekl smím…
všechno zná Všeználek, všechno zkazí Neználek, chytřejší vyhrává…

Právě jsme se začali šinout. Ale o tom jsem nechtěla psát. Ráno mě napadla myšlenka, která by se dala pojmenovat "Pátek třináctého, jako námět společenské konverzace". Mluvme /pišme/ upřímně, kdo z nás průměrně inteligentních v paranormální jevy nevěřících lidí opravdu spojuje případné nahodilé nepříznivé okolnosti, proti kterým se může pojistit, s tímto "magickým" datem. Nikdo. A tak se toto téma stává výlučně tématem konverzačním. Je vítanou záminkou pro historky typu někomu z mojí rodiny se v tento den stalo něco strašného/ skvělého.

…už se lidé scházejí, král uspořádal bál… každá by chtěla prince mít, žádná však netuší… a tu princ bude chtít… a jejich matku zlou… ty se dnes na ples chystají…sotva se vrátka zavřela, tak šaty obléká, ty co od táty dostala a na ples pospíchá…v tom dvanáctá odbíjí…ráno po celém království…a když ji pak naleznou, tak svatbu chystají…o tom, co pak stalo se, teď dlouhou píseň pěj…


Jsou totiž čtyři skupiny lidí. Jedni, kteří zapáleně tvrdí, že se jim třináctého vždycky stane něco hrozného a že by nejraději vůbec nevstávali z postele, kdyby se nebáli, že na ně spadne strop /mimochodem proti tomu se dá také pojistit/, a druzí, kteří o nic méně zapáleně než první tvrdí, že třináctého je skvělý den, který jim přinesl víc štěstí než všechny Vánoce a Velikonoce dohromady. Potom tady diskutují třetí, kteří pro pobavení okolí své názory mění pokaždé, když nastane ono diskutované datum, anebo dokonce několikrát během daného dne. Ti chytřejší si v případě dotazu, jak to tedy mají, vymyslí, že jednu linii jejich rodu stíhá v tento den štěstí a druhou neštěstí. No a do čtvrté skupiny spadám já. Pro mě je pátek třináctého normální datum, které se odlišuje jenom tím, že v tento den má taťka pravidelně sraz ze střední školy. Každý pátek třináctého…

žádný princ tam v lesích ptáky neloví… u lůžka jí planá růže rozkvétá…to se schválně dětem říká, aby s důvěrou šly spát, klidně spát, že se dům probouzí a ta kráska procitá…zatím spí tam dál…kdo si dívku pobledlou vezme za paní… žádný princ už není, musíš tam jít sám… to se schválně dětem říká…

Jak se tento den dotknul mě? Zahrnuli i včerejšek, dosáhla jsem euforie, splnila týdenní plán a byla jsem na sebe hrdá jako už dlouho ne. Potom mi taťka napsal, že Changová nežere a vodu jí tlamy vpravuje injekční stříkačkou. Měl statut: Vzhledem k zdravotnímu stavu mého psa mě oslovujte Marvine. A všechny úkoly jsem měla hotové, ležela na zemi a poslouchala Ďáblovy námluvy od Asonance.


…zejtra je pozdě…chcete-li prospěti dítěti bledému…každý den, každý den k svačině jedině…

Krajinu, jež svým povrchem rozhodně nepřipomíná povrch moučníku zvaný mraky, protíná nevelká říčka, jež nese název Olšava. Pokud se necháte unášet tímto přítokem mohutné Moravy, proplujete pod dvěma modrými mosty a možná budete mít štěstí a kousek od druhého mostu zahlédnete jasně žluto-modrou Škodovku. Míjím ji pokaždé, když se odhodlám vyrazit běhat. Včera jsem se vracela mou oblíbenou a jedinou introvou trasou zpět a do domu vedle té Škodovky vnášel pán kolo. Žluto-modré.

…chvátám, chvátám, nemám chvíli klid… promiňte vážení. mám veliké zpoždění…na políčku v jetelíčku, tam kde potok pramení…sosáčkama sosáme, bez přestání to samé, do pěti…musíme být u maminky v doupěti…

Odpadla mi dneska poslední hodina. Místo 15:40 jsem končila 14:45. Nemusela jsem jet přes Přerov a doma jsem měla být 18:00 místo 18:40. Ve Zlíně mi ujel autobus. Budu doma v sedm. Tak jsem si dala třistagramovou mléčnou Milku. Není dneska pátek?

Chodí Rumcajs po lese…usmívá se, lelky sbírá … hlídá cesty veverek… je docela na konci v temném lese Řáholci…Manka čeká s obědem…Rumcajs čeká na břehu na vodníka Volšovečka…Cipísek to uslyší…Rumcajsi, Rumcajsi, jak hezký počasí, umíš nám úsměvy dát…

Ve škole jsme sledovali v zeměpise videa, v češtině jsme dělali cvičení na synonyma, homonyma a antonyma. Ruština byla v pohodě, navíc jsme se i celkem nasmáli. Odpoledne byla pedagogická porada, předtím k nám přišel třídní a ptal se mě, proč mám dvojku z informatiky. To mě udivilo, protože jsem si jí nebyla vědoma. Jenomže pan učitel předpokládal, že mu budu posílat prezentaci, i když ví, že je to složité. Proč by se díval na školní síť, když už ji máme. Tak uvidím, jak se to vyřeší.

Cestu znám jen já, ale vám prozradím rád, jak se chodí z té chaloupky k nám. Z mechu pár kroků dál přes dvě pápěří, stébla trávy a háj z mravenčích klád…

Běhám kolem pole. Alespoň jeden den v týdnu na něm pracuje starší muž. Pole? Spíš políčko. Potkáváme se. On dělá něco užitečného a já se nutím alespoň k nějakému pohybu. Minulý rok jsem viděla, jak probíhá celý ten proces vzniku rostlinného života pojištění zemědělských rizik . Mé levé přední stehno proti běhu protestuje bolestí. Já proti němu protestuji ignorací.
Abych zjistila jestli je pátek nešťastný den zkusila jsem test. Pobyla jsem dneska v Uherském Hradišti, jela autobusem do Zlína s klukama ze sportovky a ve Zlíně jsem strávila příjemnou půlhodinku na autobusovém nádraží. První otázka zní: Stihla jsem chytit prasečí chřipku? Kolik pohádek a písniček jste poznali? Do které páteční skupiny se řadíte? A kam byste zařadili dnešní den?

…zkamenělá parodie na citrón a skvostný exemplář plísně chlebové - inspirace z nedělní lednice…
…škrcení zvyšuje hladinu endorfinů - nejdůležitější poznatek z hodiny teorie obchodu…
…Rozdělím vás přesně napůl, kolik vás je? Devět. - hráli jsme volejbal v tělocviku…
…Předveď nám krocana Losos. - jedna z perel našeho ruštináře…
…Funkce jsou od slova fungovat. Funguje vlastně celá matematika, jenom občas se nám tady porouchá…

Autobus si to šine noční tmou. A já už zase lžu. Je 18:34 sedím na stejném místě jako v 17:01, ale teď už bude konečnou stanicí domov. Není tma, pouliční osvětlení svítí.A není noc, v půl sedmé ještě není noc. Jdu na korekturu a pustím si k tomu Kabát. Poslední lež v tomto článku byla, že jsem snědla 300gramovou Milku mléčnou. Nesnědla, poslední proužek si dám až zítra, dneska mi stačilo. Možná jsem na sebe hrdá, že mám své hranice.
PS: Vystupoval se mnou z autobusu jeden kluk. "To je Salajka?" ptal se mě. "Ne," odpověděla jsem, "Salajku už jsme přejeli." Tak se kilometr vracel. Nebyl dneska pátek?
 


Komentáře

1 Mab Mab | 13. listopadu 2009 v 23:43 | Reagovat

Inu, já ti ani nevím... Pátek třináctého, někdy je to lepší den a někdy horší. Žádná velká osudová událost mě v tento den nepotkala, bohudík, bohužel.
Zato jsem se byla dneska večer projít a přes cestu mi přeběhla krásná černobílá kočka. Myslim, že je to výstižný... Ani černý, ani bílý, prostě normoš =)

2 Terka Terka | Web | 15. listopadu 2009 v 9:06 | Reagovat

No,pro mě a mou babi byl 13.11 oblíbený den na něj se  brali a taky na něj měla narozky.
P.S.:Čím jsem si vás zasloužila jako návštěvníka blogu????(ironie,přijď zas)

3 Louí Louí | Web | 21. listopadu 2009 v 12:20 | Reagovat

Nevidím!!! Proč máš ty písmenka tak malinkatý? Já vím, můžu si to přiblížit, ale způsobí to, že si budu připadat jako moje bábí a o to rozhodně nestojím. Takže si počkám až to spravíš a potom si tento článek s chutí přečtu a připojím k němu, tebou velmi očekávaný komentář :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama